Narativní terapie koncipuje problémy a osudy klientů jako příběhy (vždy subjektivně konstruované) a terapeutický postup chápe jako možnost jejich vyprávění a převyprávění – neboť my sami jsme autory svých životních příběhů a my sami jsme za ně zodpovědní, stejně jako za jejich rekonstrukci (re-autorizaci). Klient je tak aktivním tvůrcem svého životního příběhu.

Systemická terapie chápe rodinu jako systém vůči okolí uzavřený, s probíhajícími vnitřními změnami, které jsou nepředvídatelné a které nelze vnějšími zásahy ovládat – systémy jsou sebeutvářející (stejně jako všechny živé organismy). Terapie je navyšováním příležitostí zasahovat do systému zevnitř. Trvalá změna je především změnou myšlení člověka, od níž se odvíjí vše další.

Rodinné konstelace umožňují nahlédnout a pocítit souvislosti a vztahy mezi členy rodiny, případně členy širších systémů. Technika konstelací spočívá v sestavení jakéhosi „modelu“ rodiny, vztahu nebo jiného systému ze „zástupců“ z ostatních účastníků setkání.